Tancují hvězdy, po moři
průzračná mlha vstává,
Vojtěše Sapíku, sochaři,
těžká dnes, těžká má hlava.
Mlha, co krade se po moři,
i v moji hlavu se krade,
a já si číši dolévám:
„Bratříčku, kamaráde,
pozdraven buď tam nahoře
a odpust nám, co žijí!
Já v pamět tvou, molodce-sochaře,
tuhle číš do dna hle! piji!“