Jak dávno tomu, srdce, mé srdce,
co nestačil nám skorem svět,
pokladů plný,
tajemství plný,
široký, daleký, široký svět?
Co je ti, srdce, srdce mé, srdce,
dnes,
jdeš ke studánce pod lesem,
v níž voda proudí
(obzory se přiblížily,
vzduch zešed a ztěžk)
a díváš se; stačí? Celičký svět.
Za lesem k dalekým troubí výpravám,
pro mnohou věc dobrou netasen meč,
studánko srdce.