Féerie: stříbro a čerň.
Tma, průzračná tma
sněží s výšek,
cíp moře míhá se
v dálce za Hermadou;
Soča pod linií:
matného stříbra plíšek,
jde měsíc dvojrohý
oblohou bezhvězdou.
Zasykla, vylétla
a puká – jasně bílá –
chvěje se, kývá družce potají,
v italské barvy tři
se třetí rozvětvila:
chvějí se, blednou,
hasnou, černají.
Jde vítr od moře,
pach svěží soli nese,
východní oblohu
pruh světla proráží:
rakety nad Sočou,
rakety, modlete se
za noc, jež odplouvá,
den, který přichází.