Milá matko Pavkoviče Mata,
to vám píše pátá kumpanie
Jelačiče grófa regimentu,
která právě vyšla z těžkých bojů
na svazích a vršku Monte Santa
na té těžké frontě taliánské.
Synek váš v té sloužil kumpanii,
v ní též padl.
Tento pátek, poslední to v květnu,
vrazili jsme na palebnou clonu
takhle kolem třetí odpoledne.
Plná trefa padla v kumpanii,
zabila tři, ranila nám sedm,
zabila i Vašeho nám Mata.
Pochován je u svatého Petra,
na hřbitově jižně od Britova
pod tou vrbou u pravého rohu.
Jeho věci: pouzdro od cigaret,
deset korun, psaní pár a lístků
pošle Vám, maminko milá, kádr.
Abych nezapomněl: medalii
stříbrnou a velkou za statečnost
dostanete za Vašeho Matu
za pár týdnů.
Synek Váš byl laskavý hoch hodný
a my – věřte – rádi měli hocha.
Sám se hlásil v naši kumpanii,
odpusťte nám, není na nás viny.
Dáno v poli, prvého dne června
v třetím roce téhle velké války.