Gemona, kousek pohádky
na svahu vysokých Alp,
vysokým hledí kaštelem
do deštěm zalitých lad.
Ve starém dómě Madona
hubených, dětských ruk
bezmocným hledí pohledem
v zahrádku lidských muk.
Gemona – vojska, komanda,
něco se ve vzduchu chví –
kolik to lidí bude stát,
nevím já, Bůh to ví.
Gemonou táhnou vojáci,
za plukem táhne pluk –
kdopak se za ně pomodlí,
Madono dětských ruk?