Přišla jsem jednou k básníku
v chudobnou jeho světničku
a řekla jsem mu: Básníku,
napiš mi, prosím, písničku!
Řek básník: Inu, aťsisi!
Řekni mi, děvče, kdo ty jsi?
Refrén: Jsem Gray, Lilian Gray,
svět písní celičký,
toulám se, toulám po světě
a zpívám písničky.
Řek básník: Inu proklatě!
tu píseň psal bych rád;
jenom mi ale řekněte,
co mám vám do ní dát?
Co jste v tom světě dělala,
jaká vás sudba čekala?
Refrén: Jsem Gray, Lilian Gray,
svět písní celičký,
toulám se, toulám po světě
a zpívám písničky.
Řek básník: Gray, Lilian Gray,
tu píseň nelze psát,
já dám ti slůvek pestrý rej,
však duši tam ty musíš dát.
Já jsem jen básník chudičký,
neumím zpívat písničky.
Refrén: Však ty jsi Gray, Lilian Gray,
svět písní celičký,
touláš se, touláš po světě
a zpíváš písničky.
Tak hotovi jsme byli s tím,
ten básník, on i já,
já se vám pěkně poroučím
a on vás zdravit dá.
Až budete dnes usínat,
tu písničku si dejte zdát:
Refrén: To byla Gray, Lilian Gray,
svět písní celičký,
toulá se, toulá po světě
a zpívá písničky.