Skip to content
1888–1952

HIMÁLAJE

Bohumil Mathesius

Na sněhy myslím Himálaje v blátivý, žluklý, jarní den: na sněhy mysli Himálaje a budeš očištěn.

Po snězích Himálaje padá k nám věčnost věčna propustí: na sněhy mysli Himálaje a hříchy se ti odpustí.

Na modrých snězích Himálaje umírat chtěl bych jednou rád: zamrznout v ledu, tisíc roků se s ním pak dolů sesouvat;

do vesnic k lidem přijde z tebe pár vybělených kostí jen: na snězích umři Himálaje a budeš vykoupen.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
HIMÁLAJE · Bohumil Mathesius · Poetry Cove