Budou to málem roky dva.
Odešla.
Nepřišla jiná.
Nic neříkám,
byla to moje vina.
Jsem sám.
Vtom na skla oken,
prachem povadlá,
kapička deště dopadla
perlově bílá,
stříkla –
třetí a pátá
chvátá,
po skle se tetelí.
– Díky,
příteli!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.