Budu Vám zpívat do noty,
leč nikdy podle partesů.
Já volně zpívám jako pták
a píseň krajem roznesu.
Za bídný žold já nesloužím,
jen z lásky budu sloužit!
Já po milosti netoužím
a nechci po ní toužit!
Kdo lichou chválou povýšen
se s hůry na svět dívá,
a za kus panské milosti
otrockou píseň zpívá,
kdo chválí, aby chválen byl,
a blbosť učí vzývat:
Ten první bude svobodě
pohřební píseň zpívat!
Ten není Vaším přítelem,
kdo za přízeň Vám lahodí,
a běda! Chvála pochlebná,
kdy s marnivostí závodí!
To věřte, kdo jen k chválení
své lyry struny ladí,
ten zná i zradu velebit
a Vás pak jistě zradí!
Kdo pláštěm panské milosti
se pyšně přiodívá
a leskem zlata oslněn
otrockou píseň zpívá,
kdo slaví, aby slaven byl,
a modly učí vzývat:
Ten první bude svobodě
pohřební píseň zpívat! –
Je úkol pěvce nejvyšší,
by šlechtil lidskou duši,
a volnou píseň, šlechetnou,
tu zloba nepřehluší.
Kdo učí pravdu velebit
a volnosť lidu vzývat:
Ten jenom bude porobě
pohřební píseň zpívat!