Smrt kvapí již již v zápětí
a hrob se otevírá.
Ty roníš slzu, vlasti má,
že pěvec Tvůj umírá?
Za lásku tu měj vřelý dík
a požehnání moje!
Vítězná abys povstala
a oslavená z boje!
Smrt kvapí již již v zápětí
a hrob se otevírá!
Již neplač, nová naděje,
i život z hrobu zírá.
Zpěv věštcův dozněl poslední,
jenž z mroucích úst se loudí.
Však poslední ten jeho zpěv
co vítěz srdcem proudí:
„Vám, pokolení mladistvé,
ten svatý úkol kladem,
by každý srdcem pohýbal
jak Lumír Vyšehradem!“