Skip to content
1842–1924

My všickni budem svati!

Jaroslav Martinec

Za kriminál se nestydím, z něj kvete naše sláva; a nic zlého v tom nevidím leč, že tam špatná strava.

A byť byl těsný, jako klec, kdož na to bude dbáti? To poslední je očistec a potom budem svati!

Nás věčná sláva nemine, ni slavné radovánky, až Pánbůh někdy zpomene na svoje otrhánky!

Jen maličko a strpení, až čert svůj kredit ztratí! Pak poplavem in corpore a všickni budem svati!

Pak ovšem bude lesku dost a stříbra dost a zlata, a všecko všudy samý skvost a každá kůstka svatá.

Ó vizte jen ty zázraky a divy, moji zlatí: Až svoje peklo odbydem, pak všickni budem svati!

Tam nové budou papíry, ty, co teď světem vládnou, tam věčně stojí ažio a staré hadry mládnou.

Ba, tam i šesták děravý a podlepený platí! Tam baby budou světice a my zas jejich svatí!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.