Tak divě vášeň burácí,
jak svět by chtěla zbořit.
Však běda, on je mohútný
a marné s ním se mořit!
Tu síla lidska nevystačí,
kde vášeň slepá skály páčí!
Tu marně síla burácí
a srdce žalem rozhárané
z ran tisícerých krvácí!
Jen bystrý duch, kdy s rozvahou se pojí,
a v divokém se s bludy měří boji,
jen bystrý duch, ten světa zvrátí kruh!
Ten mocný duch, ten věčný, všemohoucí,
je duch to náš, duch slávy nehynoucí,
a v něm se zjevil světa tvůrce – Bůh!
Vy nevěříte v sílu svou?
Ó věřte, ona stačí!
Jen když ji vůle napíná
a rozum cestu značí.
A dovede-li bludů svět,
to naše peklo zbořit,
pak volně peruť rozepne
a bude nebe tvořit! –