Skip to content
1842–1924

Do svaté země.

Jaroslav Martinec

Kdo jsi mužem, sáhni směle v temných losů osudí. Jarý duch i v slabém těle mužnou sílu probudí.

Tou pak silou počni závod třeba bohům na vzdory. Jako Mojžíš veď svůj národ z robství hnusné pokory.

Někdy ovšem krok se chvěje, slábne ruka v odboji. Ten tu klesá bez naděje, jiné sláva opojí.

Ti však dřív již odumřeli, neb jim kletbou los byl dán, aby nikdy neuzřeli svatou zemi Kanaan.

Vymři staré pokolení bez důvěry, bez lásky! Život, který krev nám pění, zrušil naše závazky.

Naše láska, naše víra nemá v poušti bludů stan. Ta nám brány otevírá svaté země Kanaan.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Do svaté země. · Jaroslav Martinec · Poetry Cove