Je lehko hrát i na zouvák,
když Apoll struny ladí,
a krotké zpívat písničky,
jež o vlas nezavadí.
Však hůř je česat paruky,
co života se štítí!
Ó tuhý boj, však svatý boj
a pravé živobytí!
Náš mladý lid je za pecí
a staří hrajou špády;
jen někdy spustí nadšení
své slavné interády.
Jen zřídka píseň bujará
ven do světa se řítí,
jen zřídka pravda hlaholí –
A to je živobytí?!
A sotva píseň dozněla,
již chrousti z lípy bzučí,
a mnohý moudrý kritikus
u holby piva bručí!
Jen zvolna! Střežte špiritus!
Sic v lebce Vám se znítí,
a svatý duch se vykouří,
jenž pod parukou svítí! –
Již dlouhý den a dlouhou noc
náš život líně tape.
Již čas, by protřel kalný zrak,
kdo na rozum si šlape!
Teď svornou lásku do kola
a potom trochu bití:
Jen protiv pestré střídání
je pravé živobytí!