Poruč duši, aby zaplesala,
když je doba trudných žalozpěvů,
poruč srdci, aby tlouklo tiše,
kdy v něm bouří síla dávných hněvů!
Těžko plesat v dobách umučení,
když se krev ta svatá v žilách pění,
každý vzdech kdy sílou hromů víří –
Bůh Vám žehnej, polští bohatýři!
Těžká ctnost být silným v utrpení
tam, kde zloba krev i sílu pije,
To Váš žal, jenž vřelý soucit budí,
komu v těle srdce lidské bije.
Či to hříchem, že nám lidské hnutí
slzu mužnou z oka kanout nutí,
kdy Vám k srdci tisíc hrotů míří? –
Bůh Vám žehnej, polští bohatýři!