Skip to content
1842–1924

5. Má panenka věru není marnivá.

Jaroslav Martinec

Má panenka věru není marnivá. Jenom někdy pohněvá se, dá-li počest cizí kráse vroucnou písní moje duše blouznivá.

Má panenka věru není žárlivá. Jenom to ji někdy hněte, postanu-li u děvčete, když se na mne krásným okem podívá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.