Když večer chladem zavane
a do sna ukolíbá kvítí,
má loďka k břehu přistane
na tichém vlnobití.
A noc mohutnou perutí,
když nebeská světla zasloní,
ó kéž tvá šije labutí
se plavci k prsoum skloní!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.