Skip to content
1803–1853

Večerní.

Jan Jindřich Marek

Již zlaté slunéčko zašlo, Již zapadlo do moře; Hnedle pojeví se hvězdy Na nebeské prostoře.

Tesklivě a se slzami Již se s námi loučí den; S nebe pak se k zemi snáší Anjel míru – vlídný sen.

On, seslán od lásky věčné, Setře potu krápěje, Onť i z pusté říše strasti Květ vykouzlí naděje.

Nuže, spěte oči kalné! Luna s hvězdičkami bdí; Pod ochranou Nejvyššího Blaze, bezpečně se spí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Večerní. · Jan Jindřich Marek · Poetry Cove