Krásné sny,
Jež jsem sníval v mládí květu,
Zlaté dny!
Kam jste prchly v prudkém letu? –
Písně mé,
Oněmělé šalbou lichou!
Zvuky své
Změňte rychle v žalost tichou!
Jiskra tvá,
Náděje! mi vezdy plála,
Duše má
Pevně proti vlnám stála.
Nyní jen
Tmavé přeludy mne baví,
Celý den
Hroby před oči mi staví.
Tento svět
Nemá pro mne slasti žádné;
Krásný květ,
Jehož šetřil jsem, ach, vadne!
Těsný cit
Darmo prsa moje ouží;
Chladný byt
Jest, po čem má duše touží.