Aj, na hradě Slavětíně
Jak se všecko proměnilo!
Prázné jsou hodovní síně,
Kde se panstvo veselilo.
Slyš, jak temnosmutně znějí
Zvony s slavětínských věží!
Dole v hradní kapli pějí
Černé zbory vážných kněží.
A hle, v středu rakev černá
Květověnci ověšena;
V ní leží nevěsta věrná,
Chladné smrti zasnoubena.
Slavné ticho v kapli temné;
Tajné slyšeti vzdychání; –
Aj tu z dáli truchlojemné
Struny znějí v tichém lkání.
Pěvec Hynek s harfou hlasnou
Hřmotně do svatyně vkročí; –
Odvrhneť ji, jak jen krásnou
Mínu bez života zočí.
Struny prasknou. – Pěvec Míně
Tiché, zbožné vzdechy světí;
Pak se vzchopiv, ze svatyně
Smrti vstříc do boje letí.