Ticho! – Dvanáctá bije,
Umírá zvonu hlas;
Na věži sejček vyje,
S časem se snoubí čas.
Starý rok v hrob se sklání,
A burných větrů vání
Jemu vyzvání.
Sirou zem sníh pokrývá
Co bílým příkrovem,
Pláč větrů se ozývá
Nad velikým rovem:
Jedenť zas rok v tichosti
Složil své choré kosti
Ve klín věčnosti.
A na rově se směje
Děťátko spanilé,
A vůkol kvítí seje
Na kosti uhnilé.
I vítej, hosti, vítej,
Ty trud a strast zamítej,
Věnec uplítej!
Sem sklenice! – Nalejte!
Ať krev se rozhřeje,
A vy, bratří, zpívejte,
Ať duch též okřeje.
A péče zžírající
Ochotně ve pěnící
Ztopte sklenici!
S rozveselenou tváří
Pozdravme zas rok nový;
Ať nám všem v jeho záři
Čas zkvete růžový!
Ať trudné prchnou strasti,
A rozhostí se slasti
Po české vlasti!