Na zahradě kvete růže,
To růžička červená;
Nikdo k růži té nemůže,
Jest trním ochráněná;
Jen barevní motýlkové,
Jako hraví blázínkové,
V pravo, v levo Iítají,
Lístky její Iíbají.
Za dne kvete v plné kráse,
Po slunci se ohlíží;
Pozdním večerem však zdá se,
Že se v smutek pohříží:
Svine se, skloní hlavinku,
A v jejím nachovém vínku
Pojeví se perličky
Co bolestné slzičky.
Kvete děvče u Vltavy,
Děvčátko nelíbané;
Jeť starými tetičkami
Ve dne, v noci hlídané;
Jen ztřeštění panáčkové,
Jako praví blázínkové,
Kolem okna běhají,
Po děvčátku šilhají.
Kvete děvče v rajské kráse,
Spanilé a nevinné,
Po anjelsku usmívá se
To poupátko dětinné.
Po samotě předce touží,
Tajný zármutek ji souží;
Proto její tvářičky
Často rosí slzičky.