Ženci a žnečky,
Vijte věnečky
Z modravé charpy a zlatých klásků,
Vijte do věnců vděčnost a lásku!
Všecko již s pole
Pěkně v stodole,
Všude je hojné požehnání,
Všude radost a všude plesání!
Nás v letě k práci
Budili ptáci;
Slunečko na nebi notně hřálo,
Chládku i oddechu bývalo málo.
Teď za to míle
Nastala chvíle,
V nížto radostně se veselíme,
Pánu Bohu za to díky činíme.
Nuže plesejme,
Hlasně volejme:
„Zdráva buď vrchnost, jenž lidu přeje!
Bůh jí na cestu kvítků naseje!“