Ach jak jest tu pusto, temno,
Kde ni svit se nekmitá!
Ach jak jest tam venku jemno,
Tam kde růže rozkvítá! –
Tam za mříží
Svit se míhá –
O jak ho mé oko stíhá!
Ale tělo pouta tíží.
Slyš! není to tiché Ikání,
Zhora co zachvívá sem? –
Toť mých dítek bědování,
Toužících po otci svém!
Zněte písně
Trudu mého,
Ze srdce ať sevřeného
Boly vypudíte tísně!
Ha, kdy opět od vězení
Těžké vrznou veřeje?
Vedete mne k usmrcení,
Či mne klame naděje?
Smrti chladná,
Dcero míru!
O vyveď mne z toho víru
Tam, ach, poroba kde žádná! –
Aj slyš! klíče zvenku chřestí,
A hřmot kroků se schodů. –
Rci, co mi tvá usta věstí?
Neseš-li mi svobodu?
Ach proč zraky
Tvé mne šálí?
Smrt se blíží z temna dálí,
Černé z mysli plaší mraky. –
Dobrou noc, ty zrádný světe!
Milé dítky, dobrou noc!
Od mříží již odejděte,
Zpomoziž vám vyšší moc!
Tamo vládne
Smilování,
Kde se myriady klaní,
Poroby kde není žádné!