Hle jak krásně červánky tam planou!
Vše v blahém již klidu spočívá,
Jen slavík se z háje ozývá,
Lehcí jenom větérkové vanou.
Vše se kojí slastí Bohem danou,
Všecko toho blaha požívá:
Ach, mne bol a strast jen kojívá,
A z mých zraků tiché slzy kanou.
O jen tecte, tecte slzy tiché,
Rmuť se, rmuť, o srdce ztrápené!
Sroťte se jen na mne zrady liché,
A vy duše dravé, kamenné!
Marnéť šípy vaše! marná strast! –
Patřte! – Tam váš sudí – tam má vlast!!