Pode mlejnem na vrbince
Houpá se tam žluté ptáče,
A nahoře u okénka
Má panenka hořce pláče.
Pod okénkem jará řeka
Hrkem pod kola pospíchá,
A nahoře o samotě
Má panenka těžce vzdychá.
Neplač, neplač, má panenko,
Že mne mečem opásali;
Zrodilyť nás české matky,
Bychom pro vlast bojovali.
A ty jarotoká řeko,
Tam, kde se tvé stříbro pění,
Pod okénkem mé milenky
Zabublej tam pozdravení!
A ty malý žlutý ptáčku,
Leť tam k tomu okenečku,
Rci, že jí posílám tyto
Okotěšky do věnečku.
Řekni, aby neplakala,
Ten-li vínek prchem svadne;
Třeba kvítky opadaly,
Má že láska neochladne.