Tvých zlatých vlasů kštice
jak slunka jasem září,
a něha dlí Ti v tváři,
Ty sněžná krasavice.
Čím ústa Tvá mne daří
nad všecku rozkoš světa,
než překvapí nás stáří
a po rozkoších veta...
tož líbám Tvoje líce,
a dařím je po léta
polibky na tisíce...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.