Ta silná ruka zas po skle si jezdí,
a prsty si bubnují pochod.
Přede mnou listy se třesou a chvějí
Tarara – bum – tarara – bum...
Však přítel se nehne a neřekne slova.
A kavárna nehučí příbojem davu,
nade mnou lampa se kymácí v taktu:
tarara – bum – tarara – bum...
Zas hlavou to šlehá a bouří a víří.
Na tisíc hlasů tam rve se a rdousí
a tichne, a na rty jen výčitka sedá.
Trarara – bum – trarara – bum!
My bývali mládi a mívali rádi,
a vášnivá píseň nás doposud svádí.
Chcete nás najmout si do práce, pane?
Tarara – bum – tarara – bum!
Umíme ledacos, ledacos známe.
Že sebe neznáme, lehko se dáme.
Zazněte, trubky! Zahřměte, bubny:
Tarara – bum – tarara – bum!