V.

Ej – červená růže, ej – krvavá růže, kterak zas nádherně rozkvétá! Nevíte, páni,

nevíte, páni – kudy smí růže zřít do světa? Ej, červená růže, ej, krvavá růže –

každý k ní přivoní, přivoní rád! Černovská massakra, černovská massakra – dej si ji, bratříčku, vymalovat!

Ej, krvavá růže, ej – černovská růže – jako to vínko červené –! Kdy už ti, příteli

uboze nesmělý, růměnec hanby v tvář vyžene? K čertu! Už vyjdi přec na práh a křikni po koních – zprávu nes do světa:

V Uhrách umírá spraved’nost, rozum, naděje, láska i osvěta!