Co jsem se tě navykládal
z podia i na scéně!
Dívky něžně usínaly,
lidé spali nadšeně –
Škoda, že ty krásné chvíle,
bídně vždycky zahynou!
Teď se těším leda už jen
na vzácnou věc jedinou:
za pár let že vyložíš mně,
až se sejdem’ – toť můj cíl –
to, čemu jsem nerozuměl,
i to, co jsem pochopil!