Ty zajdeš jednou bídně, chlapče,
jak velbloud někde na poušti...
Ty’s nějak jako sopka začal
a to se těžko odpouští.
Proč nechrlíš už oheň, lávu
a neděsíš kol prahory?
Proč zmlkl si a nevypouštíš
dým všemi svými otvory?
Ach, běda! Co tě, co tě ještě
před bídnou smrtí zachrání?
Vždyť začínáš být melodický –
a to dnes značí chátrání!