Za horama za dolama
tancovala Majdalenka s husarama.
Tancovala až do rána,
nejhezčím z nich líbána a milována.
Nad horama slunko stálo,
když se děvče nejkrásnější domů bralo...
Oči spaly, rty se smály,
zvonky v polích ostrohama cingotaly...
Srdce moje, hlavo stará,
proč pak dneska zase žárlíš na husara?
Oči moje, proč se ptáte,
Majdalenku jestli vůbec uhlídáte?
Vždyť to jenom píseň zbyla,
jako anděl pěkná, jeho křídla bílá,
ve vzpomínkách hlava bledá
nejkrásnější tanečnici marně hledá...
Majdalenko, dnes to chladí:
nepotkalo tebe moje krotké mládí...
Majdalenko, dnes to mučí:
jenom husar v písni tisk’ tě do náručí!