Když mluvím s tebou, s kým to mluvím?
Zda s Mariou či s Marií?
Kdy tady jasného nám vína
tvá slavná díla nalijí?
Vždyť tak udatně jako ty přec
to žádná Mařka nezorá –
ó buď nám vítán, čacký druhu,
náš Jaroslave z Tábora!
A máš-li kus snad ještě doma,
co celý večer zabere,
s ním raděj pohřbít dej se honem,
ó Jaroslave Mayere!