A tak tedy trpíš,
a tak tedy zmíráš
opuštěn mezi národy všemi,
národe bosáků,
národe – buřičů
ve své a – v nevlastní zemi!
A tak tedy svatba,
krvavá svatba
projela s výskotem vesnicí!
Černovská massakra
byla prý nutna již –
v obraně stříleli četníci!
Co je tvůj všechen vzdor,
k čemu tvé křesťanství,
všechno je nadarmo, marno je!
Co chceš dnes v kostele,
u Krista, u svatých –
nebe – či trošičku – pokoje?
Ej, červená růže –
ej, krvavá růže,
proč o ní písničky nemlčí?
Matička děťátko,
stařeček synečka
drží dnes mrtvé v svém náručí...
Ej, červené víno,
ej, krvavé víno,
co že mi smysly tak opilo?
Nevěřte, páni,
písničkám, pějí
o něčem, čeho tu nebylo...