Bůh, otec nebeský, laskavý zná to a ví,
že nejsme než na té zemi zde nárůdek žebravý,
vždyť my jsme rytířstvo boží jako ty, cizinče, s námi,
jenomže Bůh nám dnes nedal pod hlavu ni věchet slámy –
dej, brate, dinar!
I Panna Maria přesvatá hledí sem k nám,
i já ji – i já ji – cizinče, Kristovu Matku znám,
kdyby tu Kristus byl s námi, on by nás nasytil slovem,
ale než dojdeme k němu, musíme žrát – jak to zovem –
dej, brate, dinar!
Na pravoslavné se rozpomeň, cizinče, též!
Víme, že k nám jako v rodinu několik dní už jdeš.
My víme všecičko, pane, my věčně tou zemí jdeme,
my bídě přivykli dávno, my se jí probojujeme –
dej nám však dinar!
Dej také mně dinar, cizinče, dej mi ho, dej –
vždyť já mám obličej jak oni, stejný přec obličej!
Allah ti dá, co dnes nemáš, radosti na dětech dá ti,
dáš-li mi dinar, on sílu, sílu ti do žil tvých vrátí –
dej, brate, dinar!
Dejte nám dinar, ó cizinci, nemáme slov,
nám dejte, co vzadu huhňáme, zlekaný houfec sov,
vizte, jak prosíme hnáty, vizte, jak slintáme touhou,
ta vaše cesta je krátká, my máme strašlivě dlouhou –
dej, brate, dinar!