A mně se zdálo dnes, můj milý,
spolu že sadem jsme chodili,
byla tam cestička veselá,
nad námi jablka voněla...
– Proč jsi se nyní tak usmála,
trhalas jablíčka, trhala?
– Rády by ruce mé trhaly,
sliny se v ústech jen sbíhaly...
A mně se zdálo dnes, má milá,
na zrnko máku ses změnila,
já plachý pták stál jsem opodál,
se zrnkem očima jsem si hrál...
– Proč tvoje čelo teď zvážnělo,
což se ti do zrnka nechtělo?
– Chtělo se, jen jsem však vyskočil,
celý svět se mnou se zatočil!