Skip to content
1867–1922

VII. Jde srdce světa samotou

Karel Mašek

Jde srdce světa samotou a cesta zdá se mu tak dlouha a jediným mu průvodčím je rostoucí vždy lásky touha.

Jde spolu chvilku naděje, však zahyne, než dojdou k cíli a touha retem žíznivým k pramenům nejbližším se chýlí.

Šlo světem srdce tesklivé na budoucnost svou kupíc viny – ó hochu, jak mi líto dnes, že před tebou mne líbal jiný!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VII. Jde srdce světa samotou · Karel Mašek · Poetry Cove