Ó stáda vycvičených koní,
ó opičáci tančící,
ó inteligentní vy sloni,
ó velbloudi vy velicí,
když udá se mi, kdes vás zříti,
tu zmocní se mne nadšení,
mně nelze než se pokořiti
všem divům vašich umění.
Ba diviti se člověk musí,
jak celý svět je na ruby,
co dovedou dnes v cirku husy,
co papoušci a holubi;
psy dovedné již mnohé roky
kams zatlačily v ústranní,
dnes lákají víc oslů skoky
a boxující klokani.
Když vídám vašich kousků na sto,
ó tvorové vy vezdejší,
sám u sebe se ptávám často,
kdo byl tu asi chytřejší:
a že snad ve zvířecí hlavě
víc o to vtipu vězelo,
co učitelům vašim právě
tam na rozumu chybělo...