Ó dítě, nad nímž se má láska chvěje,
kam padají dnes paprsky Tvých očí,
jež zářívaly do mé beznaděje?
Ó dítě, nad nímž se má láska chvěje,
kam padají dnes paprsky Tvých očí?
Svou vzpomínkou jsem stále ve Tvém sledu
a každým pohledem Tě líbám, líbám.
Sny marné z Tvého dechu sobě předu,
svou vzpomínkou jsem stále ve Tvém sledu
a každým pohledem Tě líbám, líbám.
Ó příliš záhy, záhy jsem se zrodil,
ó příliš pozdě, pozdě jsme se sešli!
Jen věčná bázeň teď mi přána v podíl,
ó příliš záhy, záhy jsem se zrodil,
ó příliš pozdě, pozdě jsme se sešli.
A konejším pak smutné srdce svoje,
že zapomene jako již tak často...
A sám se myšlenky té chladné boje,
přec konejším to smutné srdce svoje,
že zapomene jako již tak často.
Ó dítě, nad nímž se má láska chvěje,
kam padají dnes paprsky Tvých očí!...