Před panoramou žití Osud stál,
jak kostlivec on vypadal, však živý,
a volal: „Páni, prosím, račte dál,
za malé vstupné uzříte tu divy!“
„Co srdce ráčí, můžete tu zřít,
co nejkrasšího v žití může zkvésti,
a planetu si račte zakoupit,
ta zcela jistě přinese vám štěstí.“
A lidé se tam jen jen hrnuli
a neptali se, co se to tam skrývá,
však každý potom jako strnulý
na bezcenných pár vějiček se dívá.
Však vyvolavač ten se tajně smál,
vždyť dobře již mu zaplatil dav chtivý:
Ó prosím páni, račte jenom dál,
za malé vstupné uzříte tu divy!“