Kam to ta Káča utíká,
proč kocour stihá ji,
až veškeren prach na návsi
svou honbou zdvíhají?
Ach utec, Káčo, honí tě
hle, kocour divoký,
a na tvé líčko růžové
on strojí útoky.
„Však brzy já již uteku
z těch jeho pazourů
a líčko svoje zulíbat
já nedám kocouru.
Kdo líbat je chce jonákem
len švarným musí být,
a kocoura se nebojím
i kdyby hned mne chyt!“