Co kdy v mém srdci bylo,
vše bylo marností –
jen ne to blouznivé snění
jež čekalo v utajení,
že lásku uhostí.
Dnes přišla láska, štěstí,
ba víc – zjevil se Bůh,
však bázeň též, v světa poutí
že v bídu a žal se shroutí
za hříchy své můj duch.
Já vím – ty ruku v ruce
jdeš, lásko, se smrtí –
ó zasaď mi ránu rychle
ať srdce mé – v touze stichlé
ve štěstí rozdrtí.