Propletu si vlasy
květem růží bílým,
nikdo nesmí zvědět,
za jakým jdu milým.
Ověnčím si skráně
žhavým vlčím mákem,
nikdo nesmí zvědět,
jdu-li za vojákem.
Samo srdce moje
za kým půjdu, neví,
tomu klesnu v náruč,
kdo se první zjeví.
S písničkami svými
stanu na rozcestí,
kdo se zalíbí mi,
najde u mne štěstí.
Jemu píseň lásky
zazní sladkozvuká –
ale nedozví se,
že mé srdce puká,
pro koho mi puká!