Rozkoš v slzích.

Kdo nikdy nepoznal, Jak slza blažila, Co, čil-li slast a žal, Mu oko svlažila –

Ten neví nic, jak sladká jest! Kdo ruku matky své Byl slzou nepolil, Když křivdy všeliké

Všech kalily mu chvil – Ten neví nic, jak sladká jest! Kdo nikdy tužbu svou, By milý obraz jal,

Byl slzou jasninkou Si neukojoval – Ten neví nic, jak sladká jest! Kdo nikdy v boji zlém

Se štěstí neodřek’, A slze v želu svém To nelkal sobě vděk – Ten neví nic, jak sladká jest!