Poslyš, větýrku, mé rady:
Uhlídáš-li děvče mé,
Nevěj na ni mírně chlady,
Ale žáry plamenné.
Jestli hrdá se tě zeptá:
„Proč ty na mě žehů těch?“
Ať jí vanutí tvé šeptá:
Jeho po tobě to vzdech!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.