Skip to content
1799–1846

Marnost nad marnostmi.

Simeon Karel Macháček

Já si nezakládám na ničem! Juchej! Proto na světě tak blažen jsem, Juchej!

A kdo nehrá na ničemnou, Přiťukej a zpívej se mnou Při dopitku mém! Já stál o zboží a o jmění,

Juchej! To že blaží, liché domnění! Ovej! Peníz, který jsem tu popad’,

Tam se hned mi zase propad’, Bylo po jmění. Teď já k ženským srdce přikládal, Juchej!

Ještě dosud bych se za to pral! Ovej! Falešná si jiné měla, Věrná mě zas omrzela,

Vhodnou jiný vzal. Pak jsem o cesty a jízdy stál, Juchej! Opustil svou vlast, a táhl dál,

Ovej! Tu mi nešlo k duhu sídlo, Tam ne spaní, tu ne jídlo, Domů jsem si přál.

Zas jsem dával na slávu a čest, Juchej! Ihned jiný slovutnější jest, Ovej!

Jak jsem zvedal hlavu výše, Každý zlořečil mé pýše, Každý kul mi lest. Vydal já se ve válku a boj,

Juchej! Zahnal mnohý nepřátelů roj, Juchej! Následoval polních rohů –

Až jsem ztratil koulí nohu, Hned jsem složil zbroj. Já si nezakládám na ničem! Juchej!

Pánem celinkého světa jsem! Juchej! K pití volám dobrou chasu; Zpěvu konec tu i kvasu –

Nuže! dopijem’!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Marnost nad marnostmi. · Simeon Karel Macháček · Poetry Cove