Lávka úzká,
Houpavá a kluzká
Vedle bahniště se táhla.
Tou šel osel přeznenáhla,
A hle, přešel bez nehody.
Za ním, jakoby ho svými body
Jezdec bodal tůž a tůže,
Kůň tou stezkou klopotal,
A žblunk’ po krk do kaluže.
Osel se ho poučovat jal:
„Kdybys byl tak pozorlivě
Jako já se tudy bral,
Nebyl by si šlápl křivě.“
„Nepokládej, špatný druhu,“
Odpoví mu kůň, „si za zásluhu,
Že dle tvého přirození
Tebe s klopejtnutí není;
Téžbys jen tak váhavě byl šel,
Kdyby o závod byl hnát se měl.“