Co se bělá na rovině?
Stádo to, či kamení? –
Co se bělá na rovině,
Stádo jest, i kamení!
Za dne dávno minulého
Tamo louka zkvítala,
Louka Bočka Dechtovského
Oku mile vítala.
Sem u smělé výtržnosti
Ovčák vžene stádo své:
Boček zhlídne to, a zlostí
Přechvácený zakleje:
„Bohdejž ty jsi s ovci svými
Na tom místě zkameněl!“
Jak to prones’ ústy zlými
Kletbu vyplněnu zřel.
Vizte, stádo zkamenělé
Jest to pestré kamení,
Ovčáka hle v jeho čele,
I psa jeho znamení.
Palouk v spáleniště pusté
Jest se s sebou proměnil:
Boček želel louky husté,
Pykal kletby, dokud žil!