Ráj ztracený...
Sad dětských našich snění...
báječná idylla a prarodičů byt,...
A s pánem bohem jakés nedorozumění,
pramatky mlsnosť, hlouposť praotce,
prohnaný plaz a utržené ovoce...
Ach, ráj je pryč...nám zbyl jen stesku cit – –
ta pohádka je za námi...
Ta lepší budoucnosť...
Jen dál a dále k ní...
Je to cíl lidstva kdes v jakési nivě,
báječná idylla a meta poslední...
a že ji dostihnem’, to pevně věříme
a že jen pro ni zde bojujem’, trpíme –
ach, cesta k ní je hrozná zoufanlivě...
ta pohádka je před námi...
Pohádka za námi,
pohádka před námi –
a toť dva póly, mezi nimiž bije
se celé moře lidské tragedie...