Mé černovidství... Dny šly bezestoudně,
já vpaloval jim trestná znamení –
ex offo obhájci hned na mě soudně
šli, hájíce je. Prý se necení
kus práce positivní. Žluč prý žene
mě k nespravedlivým těm ortelům.
Prý odhaluji vředy utajené
pro radost vrahům, pro žal přátelům.
To bylo v zimě. Jarní dny jsou tady
a odevšad zní smutek, zlost a žal:
prý chybovali všichni dohromady,
prý tehdy veliký se omyl stal.
Prý chamtivost, stran pustá licitace
bez míry, citu zodpovědnosti
nás vehnaly do trapné situace
pro vrahů smích a dobrým k lítosti.
Teď moh bych říci: sláva pánu bohu,
mé proroctví se tedy splnilo –
leč neřeknu. Já dím, co říci mohu:
zle není tak, by hůř už nebylo.